Večer plný vzrušení...
April 28, 2011
.... aneb stryptýzem vstříc Kalifornským snům
V retro music hall na Francouzké to včera večer vřelo. Popravdě to nemělo daleko od upocenýho rozjuchanýho kotle tý nejtvrdší metalový skupiny. Akorát že kotel nebyl upocenej, jenom uječenej a nevystupovali tam zpěváci nýbrž stryptýzová skupina California Dreams.
Místnost pojmula minimálně tak 500 bab z čehož valná většina se slisovala přímo pod pódiem s mávajícími foťáky a mobily nad hlavami, což by mohlo s trochou nadsázky vyvolat i romantický dojem a´la zapalovače. Když na pódium přihopsaly první dva pánové pod pultem se strhla vřava. Nikdy bych nevěřila že ženský dokážou bejt tak urvaný ze řetězu, ale když se kluci vystřídaly a na podium se vyloupnul předvádět své pracně solárkovitě vyrýsované osmahnuté tělo hasič, odhodila jsem zábrany i já.
„Myslím, že jsem právě dostala infarkt,” hulákám směrem k holkám, když hasič udělal skoro nahou stojku, ale ony na mě vůbec nereagujou, páč jsou pohledem přikovaný k pódiu. Superman právě přiletěl s židlí nebo parafrázuje let břichem na židli, nebo bůh ví co to provádí. Komické mi přišly jen ty mohutné boty co měli pánové na nohách a s postupným odhazováním svršků z nějakého pro mě neznámého důvodu neustále přitahovaly mou pozornost. Trochu mi to kazilo celkovej dojem, ale tak nikdo není dokonalý, že?;)
„Hlavně ať už se konečně svlíkne,” skučí postarší dáma vedle mě a nedočkavě u toho hopsá.
Holčina přede mnou sebou pořád tak házela že mi každou chvíli loktem šťouchala do břicha což se vůbec nelíbilo mojí stomii. Za tu chvíli utiskování to ale stálo. Představení jsme si užívaly celé dvě a půl hodiny, kdy se pro nás zastavil čas a my v naprostém transu za nadšeného jekotu při každém byť jen náznaku testosteronu v místnosti doháněli svou příčetnost na hranici únosnosti. Bylo to úžasně živočisný a naprosto neromantický. Romantický bylo snad jen to tlumené růžové osvětlení, které mělo vyvolat dojem, že co se úplně nevidí mohlo by být ve skutečnosti větších rozměrů. Já bych pěkně kluky nahnala pod zářivku, ať se předvedou!;)
Elektrizující a rozdováděná atmosféra vyburcovala dokonce i moderátora večera Braňo Poláka, aby si alespoň rozepnul košily. Podezřívám ho, že se chtěl přiživit na tvrdě odsvlíkaný práci striptérů, která nás rozpalovala, protože takovej jekot za pár knoflíčků na košily se normálně nevidí.
Zlatým hřebem byl Arny , mistr ČR ve stryptýzu. Byl sice nejmenší ale taky se nejusměvavější a s publikem vyloženě koketoval. Bylo vidět že ho to co dělá baví. A aby taky ne, kterékoliv mužské ego, které se na podiu objevilo se muselo v mžiku vznést až k oblakům.
Byl to příjemně elektrizující večer, kdy se běžné ženy z domácnosti, úspěšné podnikatelky i maminy na mateřské dostaly na stejnou rovinu, mohly odhodit předsudky za hlavu, kdo si o nich co pomyslí a popustili uzdu své fantazii a hlasivkám na plný "koule".
Domů se vracely uvolněné, pozitivně naladěné a hlavně patřičně nadržené, což jejich protějšky jistojistě ocenily. Pak že prej se ženský neumějí odvázat....
Oči jsme potěšily, těla nabudily, hlasivky vyřvaly a ty sny co se nám zdály....byli úplný Californian Dreams.
Jo a kdyby se někdo ptal, tak jsme byli s kámoškama na kafíčku;)
0 komentářů