°Prague Princess Photography: September 2011

„Lívance! Uděláme si lívance!”....sama sebe jsem překvapila s jakým nadšením jsem ten nápad spíš vypískla než pronesla a už jsem prozkoumávala útroby své kuchyňské linky.
Muže společný projekt nadchl.
„To je nápad, budeme spolu vařit”, pronesl noblesně a patrně očekával úspěšnou akci. Taky neměl důvod pochybovat, proč by společná spolupráce v kuchyni měla představovat jakýkoliv problém. Do chvíle než...
Nejdřív ohřát mlíko...splníno. Super, dál.... první zádrhel, mé nadšení začalo nejistě opadávat ve chvíli kdy jsem zjistila, že nevlastním ani skořicový ani vanilkový cukr. Muž zůstával v klidu zatímco já zachovávala paniku, protože bez skořicového cukru to není jaksi ono. Když jsem se ale vytasila s tím, že nemám ani mouku (muž spotřeboval na řízky a já opomněla koupit) dal se na ústup, že zase jako není Copperfield aby vykouzlil lívance jen z mlíka a droždí prošlého cca roku 2004 i při sebelpší vůli a vyslal mě na škemračku k sousedům.

Znáte to, když vaříte doma sami, jako že jen tak pro radost, máte doma všechny potřebné igredience a pak se jdenou chcete krapet blejsknout jěště takovým snadným receptem a zjistíte že jste rádi že vlastníte aspoň hrnec. Byť jsem chtěla zjednat nápravu své pověsti kuchařky na úrovni matematika třetí třídy a zkrátit nám chvíle čekání na vykynutí těsta podpořeného sousedovskou moukou alespoň přípravou popkornu, jenž jak všichni jistě víte ...není .....žádná .....věda! Nepovedlo se. Muž když mě viděl při manipulaci s hrnci a olejem z kuchyně radši doslova utekl. Nebál se ani tak o své zdraví jako osvůj život....jak taktně podotkl. No, nedivím se mu. Poporn jsem spálila a skončil v koši stejně jako moje kuchařská reputace. Nadobro pohřbena. Zmínila jsem že muž je profesí kuchař? Asi budu muset začít sbírat body v jiné části bytu abych odvedla pozornost od potřeby cokoliv jíst! Přeci jen když už ne manipulací tak výsledným produktem bych mohla vážně ohrozit naše životy!;)