Jak kompletně uspokojit muže...
April 12, 2011
...když Vy nebo spíš já jsem zrovna na ránu.
Absolvovala jsem svojí první degustaci Whiskey. Za prvý jsem byla zvědavá a za druhý jsem chtěla potěšit muže. Do chvíle než jsem vstoupila do Whiskerie jsem věděla jen to, že je to kvalitní zlatavý mok a že mi nechutná. Taky jsem se trochu bála aby mě nikdo nepodroboval znalostnímu kvízu (když už tam lezu tak o tom snad něco vím, ne?) a já bych mohla muži udělat ostudu. Zvědavost jsem ukojila hned po vstupu do dveří, protože společnost která holduje takovémuto koníčku je velice vytříbená a já se cítilajak pěst na oko nevytříbeně, ale pokusila jsem se to ustát usedět s grácií. Trochu se bojím, že jsem spíš vypadala jak arogantní bréca, ale tuto myšlenku jsem si fofrem zakázala.
Prvních pár minut jsem si připadala jak na hodině dějepisu (možná za to mohl ten projektor) a kdybych neseděla hned na ráně přednášejícímu klidně bych si zdřímla. Nemůžu za to, že měl tak příjemně uspávající hlas. Nebo to bylo tím, že jsem byla fakt unavená? To pak dokážu bejt i pěkně na ránu, a nejhorší je, že to o sobě vím. Tak jsem si v duchu dala facku, že jsem tam nešla prudit ale abych udělala muži radost a spánek jsem přemohla nejdříve uždibováním dobrůtek ze stolu a zapíjela to obligátně čajem. Postupně jsem se ale začala orientovat i ve výkladu a kolující lahve jsem si prohlížela už se zájmem. Dokonce mi v hlavě utkvěla informace že „Infinity Vás kompletně uspokojí”. To se ukázalo býti informací užitečnou viz. konec článku.
Poslušně jsem přičichávala ke každému vzorku, abych pochopila jejich jedinečnost až se mi z toho točila hlava. Bylo mi líto že nemůžu ochutnat abychom mohly ty které dojmy společně s mužem prodiskutovat. Poslední dobou se v diskuzích fakt vyžívám, muž naopak trpí...ale to přičítám tomu, že si ještě nezvykl ;-)
Škoda, že se nedá přiopít čichovými vjemy, ale když jsem se podívala na muže s jakým zaujetím poslouchá a jak nadšeně si dělá poznámky rozněžnilo mě to. Mohla jsem se snažit víc napadlo mě ve chvíli kdy jsem podotkla, že ("podotkla" v mém podání samozřejmě vyzní jako když si stěžuju že ten výběr sýrů je hroznej a jen jeden druh se z toho dá jíst...fakt bych se nejradši nakopla) mi chutná jen jeden z toho množství sýrů na talířku a muž se jal bez váhání zjišťovat u obsluhy co je to za druh sýra. Uvědomila jsem si spustu věcí. Třeba to, jak moc ho miluju. Muže, ne ten sýr. Jak moc je mi s ním dobře i když naše konverzace občas vypadá jako když stojíme na opačné straně barikády a mezi náma zuří druhá světová i to jak moc dokážu bejt na ránu když si to on zrovna vůbec nezaslouží!
Takže degustace nakonec nebyl vůbec špatnej nápad, aspoň teď vím, že když budu zase protivná naservíruju muži Infinity, abych mu to trochu vynahradila a on nepřišel zkrátka!;-)
Absolvovala jsem svojí první degustaci Whiskey. Za prvý jsem byla zvědavá a za druhý jsem chtěla potěšit muže. Do chvíle než jsem vstoupila do Whiskerie jsem věděla jen to, že je to kvalitní zlatavý mok a že mi nechutná. Taky jsem se trochu bála aby mě nikdo nepodroboval znalostnímu kvízu (když už tam lezu tak o tom snad něco vím, ne?) a já bych mohla muži udělat ostudu. Zvědavost jsem ukojila hned po vstupu do dveří, protože společnost která holduje takovémuto koníčku je velice vytříbená a já se cítila
Prvních pár minut jsem si připadala jak na hodině dějepisu (možná za to mohl ten projektor) a kdybych neseděla hned na ráně přednášejícímu klidně bych si zdřímla. Nemůžu za to, že měl tak příjemně uspávající hlas. Nebo to bylo tím, že jsem byla fakt unavená? To pak dokážu bejt i pěkně na ránu, a nejhorší je, že to o sobě vím. Tak jsem si v duchu dala facku, že jsem tam nešla prudit ale abych udělala muži radost a spánek jsem přemohla nejdříve uždibováním dobrůtek ze stolu a zapíjela to obligátně čajem. Postupně jsem se ale začala orientovat i ve výkladu a kolující lahve jsem si prohlížela už se zájmem. Dokonce mi v hlavě utkvěla informace že „Infinity Vás kompletně uspokojí”. To se ukázalo býti informací užitečnou viz. konec článku.
Poslušně jsem přičichávala ke každému vzorku, abych pochopila jejich jedinečnost až se mi z toho točila hlava. Bylo mi líto že nemůžu ochutnat abychom mohly ty které dojmy společně s mužem prodiskutovat. Poslední dobou se v diskuzích fakt vyžívám, muž naopak trpí...ale to přičítám tomu, že si ještě nezvykl ;-)
Škoda, že se nedá přiopít čichovými vjemy, ale když jsem se podívala na muže s jakým zaujetím poslouchá a jak nadšeně si dělá poznámky rozněžnilo mě to. Mohla jsem se snažit víc napadlo mě ve chvíli kdy jsem podotkla, že ("podotkla" v mém podání samozřejmě vyzní jako když si stěžuju že ten výběr sýrů je hroznej a jen jeden druh se z toho dá jíst...fakt bych se nejradši nakopla) mi chutná jen jeden z toho množství sýrů na talířku a muž se jal bez váhání zjišťovat u obsluhy co je to za druh sýra. Uvědomila jsem si spustu věcí. Třeba to, jak moc ho miluju. Muže, ne ten sýr. Jak moc je mi s ním dobře i když naše konverzace občas vypadá jako když stojíme na opačné straně barikády a mezi náma zuří druhá světová i to jak moc dokážu bejt na ránu když si to on zrovna vůbec nezaslouží!
Takže degustace nakonec nebyl vůbec špatnej nápad, aspoň teď vím, že když budu zase protivná naservíruju muži Infinity, abych mu to trochu vynahradila a on nepřišel zkrátka!;-)
0 komentářů