O bejvalkach a bejvalejch...proste na EX
March 30, 2011
Zjistila jsem, ze muj zivot se pohybuje ve tvaru sinusoidy. Nebo cosisoidy? Jakesisoidy? Vlastne je zacykleny. Tak.
V patek trapna party. Nepovedlo se. Vubec. Ten klub byl pro takovou hromadu lidi malej...tudiz do me porad nekdo strkal, stal mi na noze, bryndal mi vino na kalhoty. Do toho rachot, protoze vsechny tri kapely byly nazvuceny podivnym zpusobem a v podstate jedine, co bylo slyset, byly bubny. Takze nam vsem jeste dunela hrudni kost, a nekomu to nedelalo dobre.
Navic chvili pred dvanactou na cisi pokyn zmizely vsechny alkoholicke napoje. To jsme opravdu nepochopili proc, nac, kdo, jak…a nasralo nas to.
Gumidek mel knouravou.
“Hele ja vim, ze jednou budu skvelej manzel a tata. Ja mam deti rad!”
“Hm, ja mam rada jen to svoje a u cizich jen ty vychovany. A to pouze pokud jsou v me pritomnosti nezbytne nutnou dobu,” usklibam se.
“Proste jeste nejsem dospelej, ale az dospeju…”
"Taky nejsem dospela, a v nejblizsi dobe dospet ani neplanuju.”
“Vis, jak si ke me prisla pro veci a brecela a ja tam mel desnou, ale desnou kocovinu? Ted mi napsala, ze v mych ocich tenkrat videla, jak moc ji mam porad rad a ze je pripravena se ke me vratit!
Spletla si zamilovanej vyraz s kocovinou zamlzenym pohledem!”
“Chaaa tak tohle mi hlava nebere. Dam si vodku, nedam si vodku…”
“Ony si me vzdycky vyhlidnou v hospode, protoze maji rady grazly. Jenze pak zjistej, ze doma jsem tichej a plachej a vyjebavaj se mnou…
“Tak si pujc od Peti psa a muzes jit hledat slecnu mimo hospodu ven, chces?”
“Ja slecnu nehledam. Nikdy. Ony si me najdou samy…Vy jste stejne takovy mrchy!”
“Jo, to kazdopadne! Hele tvar se na ty lidi trochu mile, dyt to umis…”
“Kasli na lidi, udelej neco nebo dostanu depku.”
Kdyz jsem prisla domu, rozhodla jsem se, ze se zachovam charakterne a ozvu se jednomu byvalemu s vysvetlenim naseho rozchodu, ktery se vlastne ani neodehral, protoze jsem se proste prestala ozyvat. A on byl tak tvrdohlavy, ze se taky neozval, takze to vysumelo…
Nebo nam to spis oboum bylo uplne sumac, coz si clovek uvedomi az postupem casu…
Takze kdyz jsem onoho dotycneho potkala na skypu, ozvala jsem se mu. Presneji receno, zeptala jsem se jak se ma. Jak jinak zahajit konverzaci po tak dlouhem mlceni. On nadsene napsal, ze jako dobry, ze rano prace, takze vopruz a jak se mam ja…Sesmolila jsem dlouhou omluvu, vsechno vysvetlila, sypala si popel na hlavu…a on napsal:
Pocej, ty jsi kdo?
Zachovala jsem klid a napsala sve jmeno.
Ktera Marta? chtel vedet ex.
Vysvetlila jsem, ktera jsem, ovsem ex stale netusil…
Vzpomnel si po ctvrthodine! (Joooo, tahle, na tebe uz jsem skoro zapomnel!)
Skoro? Uplne! A ja mela spatny svedomi z toho jak jsem se k nemu zachovala.
No nic, priste az budu chtit nekomu vysvetlit neco, co jsem provedla kdysi davno, radsi to vzdam! Nemusim byt mila za kazdou cenu, zejo!
To jsou zase erupce…
0 komentářů