Tajemství je ne/věřit
June 16, 2011
Věřit v to, že zhubnu mě přešlo když na mě výhružně na každém účtu z restaurace pomrkával jeho cesar salát vedle mých tučně naložených žeber. Obžerstvím jsem maskovala nepohodu na duši. Chlapi přece nesnášejí ženy, které se v jídle nimrají, tak hlavně s chutí. Třeba když uvidí jak si život po všech stránkách užívám bude si ho chtít užívat se mnou. Chtěl. Ale ne, jen se mnou. Fajn, může to být zpestření řekla jsem si, zvláště pokud se nechci vázat. Maximální přizpůsobení bylo ale na druhé straně promakanější.
Věřit, že je pro mě ten pravý jsem přestala ve chvíli, kdy mi na rozloučenou nechal fajnovou vaginální infekci. Realita mnohoženství mě propleskla. Nahodila jsem ódu na vztahy, závazky, doplňila to kapkou nefalšované hysterie a nátlaku aka ultimátum a světě div se zabralo to. Zbalil krovky a odjel se léčit někam s osmnáctkou na ex. Master speciální ležák nejspíš.
Ztrátou víry ve snažení se přizpůsobovat něčemu, čemu se přizpůsobovat nechci, mě přešla chuť na jídlo a tím se mi vrátily plnohodnotné křivky. Ztrátou iluzí a víry v to, že on je ten pravý pro mě, jsem si začala všímat mužů, kteří se pro mě mohly doteď přetrhnout a já je ignorovala. A tak jsem potkala muže, který mě do ničeho netlačí, závazky nehrotí, ale zároveň mi dává najevo že zcela naplňuji jeho touhy a očekávání a nemá potřebu dopingu jěště někde jinde. Je to osvěžující balzám, řeknu Vám. Tajemství funguje, když přestanete věřit a tlačit, tak vše v co jste věřily se Vám splní. A nemusí vypadat zrovna jako Bradley Cooper i když ...třeba taky může.....stačí ne/věřit;)
0 komentářů